Bílý stín - úvod

5. června 2011 v 20:05 | Sára |  Pohádky, povídky...
Ahojky,
už jsem dlouho nic nenapsala, ale dnes jsem konečně chytila nit!
Napsala jsem takovou...no, nevím jestli povídku, ale něco takového.
Má trapný název : Bílý stín, vůbec nevím jak mě to napadlo, ale už je to tak! Doufám, že se bude líbit a když ne tak si to prosím nechte pro sebe a jděte si kritizovat někam jinam! abych to řekla slušně!

Upozornění :
Přísný zákaz KOPÍROVÁNÍ jakýchkoli mích článků!!!
Jestli to někde najdu tak se opravdu nebudu poznávat! Nevím co vám udělám, ale určitě něco moc a moc zlého, co se vám určitě nebude líbit!!!
Ten kdo to ZKOPÍRUJE je totální kretén a něco zažije!!!

Tak tady to je:

Bílý stín

Autor: Sára Slezáková

Úvod
"Ach ne! Zase jsem zaspala, to už je tento týden po třetí." Rychle jsem se oblékla a spěchala do školy!
Když jsem přiběhla ke škole už zvonilo na hodinu. Spěchala jsem co mi síly stačily, ale bohužel jsem zase přišla pozdě, ale je to jen kvůli paní učitelce Rosenrové, kdyby nebyla přesná jako hodinky určitě bych to stihla!
No a teď přijde zase to vyslýchání typu: Kde jsi byla? Proč jdeš pozdě? To nemáš budík? Pomyslela jsem si a už to tu bylo. Jako u nějakého soudu, jako kdybych se dopustila nějakého vážného činu!
"Za to že jdeš pozdě, nám svůj úkol předneseš!"pronesla přísně paní Rosenrová.
Ach můj bože, to je snad zlý sen! Já a přednášet??? Zavolejte někdo do blázince, Rosenrová se zbláznila! říkala jsem si v duchu, ale nic jiného mi nezbývalo a tak jsem tedy začala:
"Dobrý den vážení posluchači,
jmenuji se Rose Berttnová, je mi 13let a chodím do 7. třídy základní školy.
Bydlím v malém městečku Horstseen v ulici U Dvou lip…"
Málem jsem se do země propadla, všichni ze třídy na mě zíraly a všude bylo ticho jen moje slova se s ozvěnou vracela zpátky ke mně. Bylo mi špatně. Bolela mě hlava. Cítila jsem, jak se mi z čela line pot a najednou…
Omdlela jsem.

°°°°

Nevím co se se mnou stalo, děje a nebo co bude.
Když jsem se probudila byla nade mnou skloněná moje maminka, ředitel a učitelka Rosenrová. Byla jsem v ředitelně a paní Rosenrová povídala mamince, že jsem tak hezky přednášela a najednou z ničeho nic jsem prý omdlela!
Samozřejmě, že to byla lež. Nemohla přece říct, že jsem přišla pozdě a ona na mě byla moc přísná a já jsem to neunesla a sesypala jsem se.
"No, možná by měla pár dnů zůstat doma a vyležet se, třeba se jí udělá lépe."řekl pan ředitel vlídným a milým hlasem. Ten hlas bych poznala všude!
Poté mě maminka odvedla domů, bylo mi horko a padla na mě únava.
Lehla jsem si do postele a přemýšlela. O životě. O škole. A o takových normálních věcech.
Pořád se mi něco honilo hlavou, a ta bolest. Bylo to k nevydržení.
Raději jsem tedy usnula a zapomněla na celý tento den a na to co se stalo!

°°°°

No, je to teprve začátek, ale věřte mi, že se to ještě...no, možná, že se to ani nerozjede, ale kdo ví!!!
že?



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Už jste někdy něco napsali?

Pohádku 24.1% (7)
Povídku 34.5% (10)
Vtip 6.9% (2)
Písničku 17.2% (5)
Básničku 10.3% (3)
Něco jiného 3.4% (1)
Ne, nic. 3.4% (1)

Komentáře

1 Gloria Sally Strange (Strangee) Gloria Sally Strange (Strangee) | Web | 5. června 2011 v 21:25 | Reagovat

Pěkný :)

2 Sára Sára | Web | 6. června 2011 v 13:27 | Reagovat

[1]: Neřekla bych, ale díky! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama